Včelařská konference

MV:
... jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel.
-----------------

No proto zkouším to krmivo z NSR - je to už invertované.

To by řešilo vše, čas i pracnost.

Byl jsem před týdnem v Německu a potkal jendoho včelaře . Tak jsem se ptal a on už pár let krmí jen tímhle. Tu firmu z Moderního včelaře, kde jsem mu ukazoval inzerát - Kellmann - prý zná a prý je to větší firma a on to kupuje.

Takže za rok se uvidí. :-)

Třeba budu mít úplně po staroostech a po pár včelstvech. Nebo ne. Když se to nezkusí, tak se to neví.

Karel

můžete přiblížit (popsat) to americké krmítko? Nebo dokaz na webu?

můžete přiblížit (popsat) to americké krmítko? Nebo dokaz na webu?
-----

www.nastavky.cz

Běžně josu k mání na 2/3 Langa.

Teď pro členy PSNV a VMS a další, co si to objednali dovezli i krmítka atd. na klasickou výšku a stropní krmítka.
Ty jednorámkové jsou poměrně široké, dvourámkové budou do 12 rámkových plodišť asi v pohodě. No a ty stropní vypadají z pohodového matroše, ale zatím mám jen jedno ve dřevě ve včelách, zbytek teprve budu otloukat. Včely se zatím netopí.

Karel

a nebo

http://www.mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=21&sName=krmitka,-vykluzy

i s plováčkem, pro včely které plavat neumí

Mojím doma vyrobený kŕmidlám nemôžu "konkurovať" ani tie americké. Sú na cukrový roztok, pretože roztok je najprirodzenejšou potravou pre včely, a sú z neho pri ivertovaní najmenšie straty (8-10%), tromfnú aj preskovacie kŕmidlá, pretože odoberajú studený roztok a pri tomto spôsobe sú najväčšie straty na váha na 1 kg cukru až 25-30%. Čo znamená, že pri podaní 20 kg v presakovacom kŕmidle, včelár získa len 14-15 kg invertovaných zásob a to sa potom oplatí cukor spúšťať v horúcej vode (60°C). KaJi skús prečítať článok o vonkajších kŕmidlách, sú vhodné do včelínov, kočovných vozov ale i na voľnej včelnici.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236

AT:
KaJi skús prečítať článok o vonkajších kŕmidlách, sú vhodné do včelínov, kočovných vozov ale i na voľnej včelnici.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236

--------------------
Jo, jsou pěkné. Ale já bohužel musím počítat. Nemám tolik času, nejsme v důchodu a zatím ani nezaměstnaný.
Takže si třeba stanovím hodinovku pouhých 200Kč no a pak je otázka - vyrobím to levněji i se svoji prac?. No a pokud ne, tak to koupím. Leots jsme bohužel musel oželet i tu nejvyšší hodinovku - vytáčení medu - a doufám že se k tomu ještě dostanu.

Jinak z venkovních krmítek je jedno u nás opomíjené. A asi je ještě znova vyzkouším, vzhledme k dodávkám invertu v kanystrech. Husí krk který vede z plodiště do kanystru - na konci musí být ucpaný aby včely nešly do kanystru po odebrání roztoku. A vněm nějaký provaz aby se včely měly čeho chytit. A je tam zkrz husí krk pěkný pohled jak včely pochodují.

Ale je to o teple. Musí být venku ještě teplo a husí krk vést do obsednuté části úlu.

Karel

Gratuluji př. Václavkovi k jeho příspěvku, kde to naprosto správně vyhodnotil. Samozřejmě, že velcí včelaři jsou nejlepším zdrojem poučení už jenom proto, že jsou nejlepší. Kdyby nebyli, zkrachovali by. To samozřejmě nemůže pochopit někdo, kdo mentálně nepřerostl svých několik budečáků a tak alespoň pomlouvá. Peněz za prodej medu se štítí pouze neschopný blb. Naopak množství vydělaných peněz jsou nejspolehlivějším ukazatelem včelařovy úrovně a také peníze ve své podstatě nejlépe ochraňují včelstva. Když to spočítám i s medárnou, tak mám ve včelách statisíce a to v podstatě moje včelky dokonale chrání. Velmi jednoduše si totiž umím spočítat kolik by mě úhyn včelstev stál a kolik bych musel do nich nacpat, aby najely zase na plný výkon a věřte, že z té částky mi stávají vlasy hrůzou a je to také důvod proč v kritických letech jsem byl bez úhynů i když v mém okolí hynuly po stovkách. Nemohu si je totiž dovolit a tak mám nastudováno a snažím se. Jinak je třeba také porovnat teoretiky a praktiky profesionály. Když někdo chce začít včelařit a chce se tomu věnovat jen tak vlažně, ale mít výsledky ,stačí když si ze Včelařství vytrhá příspěvky J. Kolomého secvakne je a jede podle nich. Až bude mít dost plástů, nemůže včelařit špatně a odhaduji, že to může být tak do 15 listů A4. Kdyby si někdo nechal svázat příspěvky jednoho konferenčního žvanila teoretika, tak by to byly v knihovně 4 regály, ale včelařit bych podle nich nechtěl, to by muselo dopadnout jen špatně. Ale ani Slámův seriál není špatný, naopak mě připadá velmi povedený.Je to jednoduché, kdo umí umí a je to i v tom, co napíše znát. Zdraví R. Stonjek

"Naopak množství vydělaných peněz jsou nejspolehlivějším ukazatelem včelařovy úrovně a také peníze ve své podstatě nejlépe ochraňují včelstva. Když to spočítám i s medárnou, tak mám ve včelách statisíce a to v podstatě moje včelky dokonale chrání. Velmi jednoduše si totiž umím spočítat kolik by mě úhyn včelstev stál a kolik bych musel do nich nacpat, aby najely zase na plný výkon a věřte, že z té částky mi stávají vlasy hrůzou a je to také důvod proč v kritických letech jsem byl bez úhynů i když v mém okolí hynuly po stovkách."

Velkovčelař si nemůže dovolit přebírat nejnovější neověřené postupy a metody, právě kvůli tomu, že má ve včelstvech množství peněz a že ho to živí. Nemůže si dovolit něco většího odlišného vyzkoušet. Musí přebírat starší stoprocentně ověřené a spolehlivé metody, musí papouškovat pravdy výzkumníků a dalších zdánlivě spolehlivých sdrojů. Může maximálně staré osvědčené metody prohlubovat a pulírovat. Menší a malý včelař může zkoušet, protože když se mu něco nepovede, nic moc se nestane, živí ho něco jiného.

Typický příklad je třeba s krmením na zimu. Ještě před nějakým rokem se papouškovala zdánlivě "spolehlivá a stoprocentně ověřená" , dokonce jakýmisi pokusy v Dole potvrzená "pravda", že nakrmit se musí bezpodmínečně v srpnu nebo ještě lépe už v červenci, jinak se zimní včely upracují, v zimě chytnou chřípku, rýmu, choleru a kdovíco ještě a na jaře pak bude mít včelař prázdné úly. To se papouškovalo a opisovalo každý rok, dokud jsem nevyzkoušel pozdní nakrmení včelstev v říjnu až do prosince a hlásání tohoto nesmyslu aspoň trochu neotupil.

"Velkovčelař si nemůže dovolit přebírat nejnovější neověřené postupy a metody, právě kvůli tomu, že má ve včelstvech množství peněz a že ho to živí. Nemůže si dovolit něco většího odlišného vyzkoušet. Musí přebírat starší stoprocentně ověřené a spolehlivé metody, musí papouškovat pravdy výzkumníků a dalších zdánlivě spolehlivých sdrojů. Může maximálně staré osvědčené metody prohlubovat a pulírovat."

Jen bych ještě dodal, že velkovčelař zas do včelaření dodává zjednodušení a rychlost. Jestliže velkovčelař s nějakou stovkou včelstev maká v sezóně ve včelách v pracovní i nepracovní dny, tak malovčelař třeba s 6 včelstvy má sklon v sezóně na těch svých šestero včelstvech makat každou sobotu i neděli a ještě třeba nějaký pracovní den odpoledne.....
Zatímco kdyby převzal zjednodušené a zrychlené metody velkovčelaře, měl by hotovo za dvě hodinky....
Každý ať si vybere....

Mám prototypově odzkoušené toto:
http://www.beecare.com/indexDynFrames.htm?http://www.beecare.com/Catalog/Hives/DAHTF/DAHTF_BeeLoss.htm&1

"jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel."

Krmení v září zmenší počet včel na jaře o cca pětinu, čtvrtinu. Krmení v říjnu či listopadu tak o polovinu.
Pozdní krmení je ale problematické už jako termín, protože včely musí mít v červenci ze snůšky nebo krmení trvale aspoň 10 kilo zásob, v srpnu 5 - 10 kilo a v září aspoň těch 5 kilo zásob. Jinak už v té době podstatně omezí výchovu včel pro zimní generaci a jakýmkoliv krmením v září nebo říjnu to už nedoženou. Takže pozdní krmení, pokud má být úspěšné, je ve skutečnosti spíš pozdní dokrmování. Pozdní krmení je navíc velmi ovlivńováno konkrétním počasím, jeden rok může být pozdní krmení v teplém prosinci lepší než pozdní krmení v studeném říjnu, jenže to by bylo třeba znát listopadové a prosincové počasí tak v září nebo na začátku října...

U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?

Tak to by mě taky zajímalo. Laicky bych si myslel, že včely při přenášení zásob z bodu A do bodu B k zásobám před vyplivnutím do buňky přidají enzym a ten v buňce prostě působí. Takže bych si myslel, že mají práci hlavně s tím vyráběním enyzmu (kdoví jak je to náročné na opotřebení včely?) a s vysoušením uložených zásob, ale to je zase jiná. Ví někdo jak to je? Třeba i teorie? Ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?